Evropská unie se snaží vyjasnit svůj přístup ke správě dat prostřednictvím nové strategie zahrnující směrnici o otevřených datech, datový zákon a volný tok neosobních dat. Zpětná vazba od Evropanů však ukazuje, že přetrvávají obavy ohledně stěžejního práva EU na ochranu soukromí, obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které může brzdit pokrok směrem k prosperující datové ekonomice.
Nedávné reakce na konzultace Evropské komise poskytují cenné poznatky o tom, jak Evropané vnímají tyto vzájemně propojené politiky. Přestože se konzultace soustředila především na otevřená data a datový zákon, značný počet účastníků identifikoval potřebu revize GDPR. To ukazuje na potenciální rozpor mezi ambicemi EU vytvořit pulzující datový sektor a praktickou realitou, které společnosti čelí, když fungují podle přísných předpisů na ochranu soukromí.
Komise obdržela zpětnou vazbu prostřednictvím dvou různých kanálů: otevřenější Výzva k předložení důkazů a strukturovaný dotazník. Podstatně více jednotlivců a organizací (247) použilo volnou formu Call for Evidence než formální dotazník (171), což možná odráží nespokojenost s omezeným prostorem pro podrobnou kritiku v druhém formátu. Tento rozdíl zpochybňuje, jak efektivně Komise využívá zpětnou vazbu obdrženou mimo její oficiální kanály.
Objevily se také geografické trendy v odpovědích. Západoevropské země, zejména Německo, Belgie a Francie, dominovaly účasti v obou kanálech, což je v souladu s jejich historickým zapojením do rozhodovacích procesů EU. Naproti tomu země východní a střední Evropy v diskusích do značné míry chyběly, což může naznačovat nedostatečné povědomí nebo vnímání vlivu na vývoj datové strategie.
Ačkoli GDPR nebylo ústředním tématem konzultace, 27 % respondentů jasně požadovalo jeho zahrnutí do budoucích snah o harmonizaci legislativy. Tento názor vychází z rozšířeného přesvědčení, že příliš široké výklady pojmu „osobní údaje“ podle GDPR odrazují od používání necitlivých údajů, které jsou zásadní pro inovace, zejména v oblastech, jako je umělá inteligence (AI).
Respondenti opakovaně zdůrazňovali potřebu sladit ochranu dat s rozvojem umělé inteligence. Konstatovali nesrovnalosti v uplatňování dozorových opatření na ochranu údajů mezi členskými státy a poukázali na „efekt zabíjení“, kdy příliš široké výklady osobních údajů potlačují potenciálně užitečné aplikace. Zjednodušení souladu s GDPR bylo také zdůrazněno jako naléhavý problém, ale v konečném důsledku je pro uvolnění datového potenciálu Evropy důležité zásadně řešit rozsah a aplikaci zákona.
EU je na rozcestí. Její ambiciózní datová strategie potřebuje k úspěšné realizaci důvěru a účast veřejnosti. Řešení těchto problémů souvisejících s GDPR, podpora inkluzivity při konzultacích a zajištění jednotného uplatňování nařízení o údajích ve všech členských státech jsou nezbytnými kroky k vytvoření skutečné evropské datové ekonomiky.
