Evropská komise navrhla odložit plnou implementaci svého přelomového zákona o umělé inteligenci (AI) do prosince 2027, čímž účinně odsunula kritická pravidla pro vysoce rizikové systémy umělé inteligence o více než rok. Tento krok, který byl představen jako součást balíčku Digital Comprehensive Package – širší iniciativy pro zefektivnění digitálního práva EU – vyvolal kontroverzi, proti sobě postavil lobbisty průmyslu a obhájce spotřebitelů a vyvolal obavy z tempa regulace AI v Evropě.
Proč to zpoždění?
Komise připisuje zpoždění pomalému provádění členskými státy a potřebě dát podnikům čas na přizpůsobení se složitým novým pravidlům. Zejména ustanovení zaměřená na „vysokorizikové“ technologie umělé inteligence – ty, které se používají v kritických rozhodovacích procesech, jako je schvalování půjček, najímání a hodnocení vzdělání – budou nyní plně uplatňována až do konce roku 2027.
Toto zpoždění je důležité, protože znamená, že modely umělé inteligence budou i nadále fungovat s menším počtem omezení po delší dobu. V praxi to znamená, že společnosti mohou stále používat dříve omezená data k přijímání důležitých rozhodnutí o přístupu jednotlivců k finančním službám, zdravotní péči a pracovním příležitostem.
Reakce průmyslu a advokátů
Technologický průmysl zpoždění do značné míry uvítal, protože skupiny jako CCIA (zastupující Amazon, Apple, Google a Uber) volaly po ještě větší flexibilitě. Tvrdí, že stávající pravidla jsou příliš zatěžující a odrazují od inovací. Kritici však tvrdí, že se jedná o do očí bijící případ deregulace, který prospívá velkým technologickým společnostem na úkor ochrany spotřebitele.
Peter Norwood z Finance Watch tvrdí, že jde o strategii „deregulace za účelem urychlení“, která poškodí spotřebitele. Varuje, že lidé by mohli čelit neobjektivnímu odmítnutí půjčky nebo diskriminačnímu pojistnému, které AI přijme, bez transparentnosti a možnosti se odvolat.
Spotřebitelské skupiny, jako je BEUC, tento krok také kritizují a tvrdí, že spíše než zjednodušení pravidel Komise v zásadě upřednostňuje zájmy průmyslu před právy občanů.
Implementační výzvy a politické překážky
Zpoždění je částečně způsobeno logistickou realitou: mnoho členských států EU nedokázalo dodržet termín do roku 2025 pro vytvoření vnitrostátních orgánů potřebných k prosazování práva AI. Bez těchto struktur nemohou být nezávislí posuzovatelé shody certifikováni a systém nemůže efektivně fungovat.
Cesta vpřed není zaručena. Implementace komplexního balíčku by vyžadovala změny obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), což je krok, u kterého se očekává, že bude čelit odporu poslanců Evropského parlamentu napříč politickým spektrem. Někteří zákonodárci tvrdí, že nedávno projednané a schválené zákony by neměly být měněny tak rychle, zvláště předtím, než budou plně implementovány.
Velký obrázek
Zákon EU o umělé inteligenci se měl stát globálním standardem pro zodpovědný rozvoj umělé inteligence. Zpoždění však zpochybňuje závazek Evropy prosazovat tyto normy. Čím déle budou systémy umělé inteligence s vysokým rizikem fungovat pod volnější regulací, tím větší je možnost poškození – ať už z neobjektivních algoritmů, porušování soukromí nebo nespravedlivých ekonomických důsledků.
Rozhodnutí Komise zdůrazňuje širší napětí mezi inovacemi a regulací v éře AI. Vyvážení těchto protichůdných priorit bude pro tvůrce politik v nadcházejících letech určující výzvou.
Navrhované zpoždění není pouze technickou úpravou; toto je strategická pauza, která mění podobu správy AI v Evropě. Příštích několik měsíců určí, zda tato pauza povede k efektivnějšímu dohledu nebo k dalšímu narušení ochrany spotřebitelů.
